Annihilator - Crystal Ann/Alison Hell
Co se týče tady této "dvojky", absolutně mě nadchla. Ačkoliv je Annihilator označováno jako Thrash metalové seskupení, tohle mi padlo do oka, zřejmě právě proto, že thrash zde není až tak zřetelný :-) Co se týče předehry, myslím že k ní není co dodávat. Zde je nám předávděna ta pravá podstata, krása a ladnost kytar i s pravým "španělským" rytmem. No což, o tom, žebych tohle někdy dala na kytaru si můžu nechat jen zdát. Na krásnou předehru potom navazuje hlavní tah s názvem Alison Hell. Nemůžu se zbavit pocitu, že tato vypalovačka má v sobě jakési neskutečné kozlo progressivnosti. Zezačátku se opravdu nezdá, ale najendou nasadí brutální a atmosférický (aspoň pro mě) zvuk kytar, který já považuju typický pro thrash. Do toho tichý smích ďábla (který já slyším pouze ve svých sluchátkách u mobilu :D, takže je téměř zanedbatelný, nýbrž dotvořuje atmosféru písně). Jak už jsem zmiňovala výše, na této pecce se mi hodně zamlouvají střídající se melodie - v době, kdy se mě to začíná jevit už "nudně trashový" :D, vystřídá to melodie jiná, popř. změna tónu hlasu, přičemž tohle je u mě další veliké plus této písničky. Díky opakujícímu se vyjíždění hlasu do vrchních poloh, si u mě tento song vytvořil přezdívku "píchací" a to proto, "že to zní jako kdyby ho někdo píchal zezadu špendlíkem". Zpěvák ale i tak zpívá vcelku obstojně po celou dobu trvání, i když jednoznačně vede "ÁÁÁÁÁlison". Dále se mi v této písničce zamlouvá část, která je přibližně v rozmezí mezi 3-4 minutou, kde se nachází skvělá zpěvo-mezihra: zezačátku hlasové popichování, které tomuto songu dává v potřebné chvíli potřebnou šťávu, později přechází v skvělou ukázku dovednosti Annihilatorských kytar :-)) Celá tato "dvoudílná sága" je zakončena tematickým rozloučením Goodbye. Já jsem si z toho vzala jedno ponaučení a poznání - i trashové kapely jsou schopny hrát normálně :D :D :-)
Náhledy fotografií ze složky ICED EARTH, Annihilator, Turisas; Fléda 18.10.2007